Aktivní řízení spotřeby budov pomocí AI

Popis inovace

Tato inovace spočívá v aplikaci umělé inteligence (AI) a pokročilé datové analytiky pro řízení spotřeby energie v budovách. Inteligentní systém energetického managementu (EMS) shromažďuje data ze senzorů a provozních systémů budovy (např. vytápění, chlazení, osvětlení) a v reálném čase optimalizuje jejich chod podle obsazenosti, předpovědi počasí, spotových cen elektřiny či čtvrthodinových diagramů. Cílem je maximální energetická efektivita, snížení nákladů a zvýšení provozního komfortu.

Přiřazení trendu

Inovace přímo navazuje na megatrendy digitalizace, automatizace a využití AI v oblasti správy budov a energetice. Odpovídá rozvoji konceptu Smart Buildings a Smart Region, a zároveň přispívá ke klimatickým cílům a dekarbonizaci ČR.

Relevance v kontextu kraje

Vysoce relevantní pro objekty s vysokou spotřebou a komplexním provozem – např. školy, nemocnice, úřady. V případě krajských budov lze systém využít i pro centrální energetický dispečink. Přínos má v objektech s průběhovým (B) měřením, které se standardně instaluje u hlavních jističů nad 80 A. Právě zde se sledují čtvrthodinová maxima, jejichž optimalizace může snížit provozní náklady. U menších objektů bez této infrastruktury může být návratnost delší.

Technologický základ

Řešení tvoří síť IoT senzorů, datová platforma s predikčními algoritmy a rozhraní pro správu. Pokročilé systémy umožňují řídit i např. FVE s využitím komunikačních protokolů, bateriová úložiště, wallboxy. Systémy kombinují predikci výroby a spotřeby, a nově i predikci ekonomickou (např. výdělek na trhu se spotovými cenami).

Technické parametry

Systém umožňuje monitoring v reálném čase, predikční řízení podle čtvrthodinových diagramů i spotových cen a škálovatelnost od jednotlivé budovy po celek. Umí řídit flexibilitu malých zdrojů (např. FVE, bojlery, elektromobily) i složitější energetické celky. Dokáže reagovat na aktuální tržní situaci (např. nulové ceny) a upravit výkon.

Finanční náročnost

Investice závisí na rozsahu nasazení, kde je vhodnější řešení nasadit jako součást širší modernizace (např. řízení FVE, baterie, e-mobility). Menší projekty pro budovy mají nižší investiční přínos a dlouhou návratnost. U velkých odběratelů má vyšší potenciál (návratnost i do 6 let). Investice lze podpořit z OPŽP nebo SFŽP ČR MF.

Srovnání s tradičním řešením

Oproti manuálnímu nebo pasivnímu řízení přináší systém s AI vyšší přesnost, predikci a autonomii. Eliminuje lidské chyby, sleduje tržní signály a zvládá reagovat na výkyvy v síti i výrobě. Tradiční systémy často nepracují s predikcemi ani s cenovou optimalizací.

Limity a bariéry

Klíčovými bariérami jsou datová připravenost budov, nejednotná technická infrastruktura a potřeba kvalifikované instalace i provozu. Riziko s sebou nese nedostatečné zajištění před kybernetickými hrozbami. Pro plné využití je nutné zázemí (např. datové centrum) a personální kapacita na správu.

Budoucí směřování

Technologie směřuje k propojení s digitálním dvojčetem budovy a prediktivní údržbě. Otevírá se trh s řízením flexibilních zdrojů a spotřeby. Stále více zařízení bude podporovat standardizované protokoly pro externí řízení – od FVE střídačů či wallboxů po běžné spotřebiče.

Doporučení pro kraj

Řešení je vhodné využít jako součást modernizace energetického managementu krajských budov nebo při zřízení centrálního dispečinku. Strategické je využít tuto technologii u objektů s vysokou spotřebou nebo komplexním provozem. Výstupy z pilotních projektů můžou ukázat přínosy i v menších objektech při centralizované správě.